Srdce fanoušků Fanklubu defenzivního fotbalu (FDF) razících heslo „nedostaneš, neprohraješ“ v tomto týdnu zaplesala. Jeden z největších oblíbenců, Michal Bílek, je zpět. Při pohledu na oficiální facebookovou stránku společenství je patrné, jak jsou návratem svého ambasadora (Bílek je i jednou z hlavních tváří loga FDF) nadšeni. Podívejme se, kdo z trenérů si podle Fanklubu defenzivního fotbalu zaslouží být glorifikován.

Kromě Michala Bílka je obdivovanou ikonou i Petr Rada. Dlouholetý lodivod Jablonce má stejně jako Bílek zkušenosti s vedením reprezentace. Při pohledu na hru a výsledky, kterými se repre pod jeho vedením prezentovala, museli všichni fans defenzivy jásat. Z osmi zápasu vytěžil hned třikrát bezbrankovou remízu! Skvělá bilance. Kaňkou na jeho krátkém působení je pouze jeho úvodní zápas. V přátelském zápase proti Anglii tehdy nastoupil v rozestavení se třemi útočníky a byla z toho divoká remíza 2:2.

To Bílkova premiéra u reprezentačního áčka v roce 2009 bylo jiné kafe. Do přáteláku proti SAE vyrukoval hned se šesti rozenými obránci (Hloušek, Hubník, Limberský, Pudil, Rozehnal a Švec) a byla z toho ukázková remíza 0:0. S podobnou taktikou vyrazil Michal Bílek s týmem i na Kirin Cup. Celý turnaj byl opravdový majstrštyk. Dva zápasy, dvě bezbrankové remízy a první místo v turnaji, co víc si přát?  

Třetí vzývanou ikonou Fanklubu defenzivního fotbalu je Martin Pulpit. Čtyřiapadesátiletý trenér to nikdy na takovou úroveň jako jeho dva kolegové nedotáhl, zkušeností má ovšem na rozdávání. Však také chvíli působil i v Saúdské Arábii. Vzhledem ke své výbušnější povaze ovšem nikde moc dlouho nevydrží. Jeho angažmá málokdy trvá déle než jednu sezonu. Důležitější však je, že své defenzivní pojetí hry rozsévá, kudy chudí.

A který ze zahraničních trenérů by zasloužil metál? Nám se v první řadě vybaví především Diego Simeone. Jeho zarputilý defenzivní styl a vytříbená taktika, kterou vštípil Atléticu, to je pastva pro oči. A kdo viděl středeční zápas mezi Chelsea a Arsenal, musel mít upřímnou radost ze zaparkovaného autobusu svěřenců Mikela Artety. Vstřelit gól v 16. minutě a na zbytek zápasu zalézt v 11 lidech do vlastního vápna? Jednoduše dokonalé! S podobnou taktikou slavil největší úspěchy své první éry v Chelsea José Mourinho. Vítězství 1:0 tehdy byla jeho každodenním chlebem.

Závěrem nám nezbývá než popřát Michalu Bílkovi hodně štěstí do čtvrtečního finále MOL Cupu proti Slavii. Snad to od jeho svěřenců bude takticky lépe zvládnuté utkání než proti Spartě. Remíza 0:0 by jistě členy FDF potěšila. Hodně zdaru!